Básníci ze šestky

Šesťáci se v literárních hodinách věnují učivu o básních. Zopakují si z 1. stupně, co je sloka, verš, rým, naučí se rozlišovat druhy rýmů a sami zkouší rýmy tvořit (což se jim dařilo skvěle). Vyvrcholením je tvorba básní, která měla zadání: napiš báseň o sobě, svých zájmech, rodině, mazlíčcích a vůbec o tom, co k tobě neodmyslitelně patří. Všem se jejich básně moc povedly, o čemž se můžete sami přesvědčit:

Já jsem Radim, kluk nezbeda.                               Rodina je krásná věc,     

Škola to je dřina,                                                       to ví dneska každý přec.

fotbal to je psina.                                                      Hlavně když jsme všichni spolu,

Každý den chodím ven                                           zažijeme srandy kopu.

na hřiště kopat do míče.                                        Rodina mě vždy podpoří,

Mám prima bráchu,                                                když mi štěstí vyhoří.

který taky kope do míče.

Chodím na ryby,

tam mně nic nechybí.

 

Říkají mi Běty,                                                                             Valenta se jmenuji,              

v květnu sbírám květy.                                                               rodinu svou miluji.

Nejradši mám zvířata,                                                               Na kopečku bydlíme,

hlavně mladá koťata nebo malá štěňata,                               pěkně si tu hovíme.

protože jsou chlupatá.                                                                 Když přijdu ze školy,

Ráda čtu a sportuju,                                                                    napíšu si úkoly.

nejradši však maluju!                                                                  Fotbalu se věnuju,

Lepím, stříhám, vykresluji,                                                         rád si taky maluju.

divadlo rodičům hraji.                                                                  To je konec básně,

V pondělí jezdím do hraní,                                                           venku už je krásně.        

hrůzu mi to nahání!

Hra na klavír je sice prima,

ale cvičit, to je dřina!                                                             Až ráno vstanu z postele,             

K tomu ještě učení,                                                                  naladím se vesele.

někdy je to mučení!                                                                Nejsem žádné ranní ptáče,

Mamka se mi pomoct snaží,                                                 máma ze mě občas pláče.

výborně nám doma vaří.                                                      Až už sejdu schody,

Taťka nás učí anglinu,                                                           hodím se do pohody.

na nervy mám sladkou malinu.                                          Já rád jezdím na kole,

Slovíčka se učím,                                                                     z blbosti jsem hned dole.

někdy u toho skučím.                                                             Fotbal, ten já rád taky,

Mám sestřičku a bratříčka,                                                  občas pouštím i draky.

starší Anežku a mladšího Petříčka.                                    Večer chodím brzy spát,

Rodiče nás musí pobízet,                                                       ať se mi ráno chce vstát.

že si máme věci uklízet.

Všichni se ale máme rádi,

jsme dobří kamarádi.

Pro vás ale nejsem nová,

to jsem já,

Bětka Vasilová.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.