Příběhy bezpráví

Stalo se již tradicí, že v tomto období probíhají na naší škole Příběhy bezpráví. V úterý měli osmáci a deváťáci jedinečnou příležitost, setkali se s paní Věrou Sosnarovou, ženou, která i se svojí mladší sestrou přežila gulag. Paní Věra neměla už v dětství lehký život, popisovala okamžiky, kdy musela žebrat, protože měla hlad. Její matka byla Ruska, po osvobození Brna Rudou armádou ji  i s dcerami (Věra 14 let a Naďa 9 let) zatkli a v dobytčích vagonech odvlekli na Sibiř do pracovního tábora. A tady pro ně začalo peklo na Zemi: znásilňování, hlad, krutá zima, dřina v lese, později v sovětských dolech, továrnách a slévárně. Když se po devatenácti letech vrátila se sestrou ale bez maminky domů, začaly pracovat v JZD Nový Šaldorf, ale ani tady to neměly jednoduché. Zajímavé vyprávění plné dojetí zapůsobilo nejen na přítomné  pedagogy, ale i na žáky. Svědčí o tom tato jejich hodnocení:

Věřím, že ty chvíle byly neskutečně náročné psychicky i fyzicky. Jsem si jistá, že bych se z toho zhroutila a už vůbec si nedovedu představit mluvit o tom před lidmi. Často řešíme hlouposti, ale po tom, co jsme slyšeli, si uvědomíte, že jsou mnohem horší věci než ztráta drahocenné věci. Mám k té ženě velký respekt.

Paní má pravdu v tom, že si máme vážit naší země a toho, co máme.

Když nám to ta paní vyprávěla, měl jsem z toho husí kůži, jako bych to s ní prožíval.

Moc se mi to líbilo, ale bylo to smutné. Dojalo mě to, nikdy bych to nechtěla zažít. Strašně moc tu paní obdivuji.

Na základě vyprávění paní Věry Sosnarové napsal Jiří Svetozar Kupka knihu Krvavé jahody, kterou si zájemci zakoupili.